Mnozí z těch, jež se snaží poznávat duchovní zákonitosti a porozumět dění ve Stvoření, usilují také o spolupráci s bytostnými. Leckdy je též v rozličných případech prosí o pomoc. Neví-li si třeba s něčím rady, tak v nitru vyřknou: „bytostní, prosím vás, pomozte mi s…..“ Avšak je to zcela správné? Představme si pozemskou situaci, kdy se nám v domácnosti cosi porouchá – třeba praskne trubka přívodu vody, nebo ve zdi vyhoří elektrické vedení atd. Zda by se to vyřešilo, pokud bychom začali vykřikovat: „řemeslníci, prosím vás, přijďte mi pomoci …“ I kdyby nás nějaký řemeslník v okolí uslyšel a přišel by na pomoc, zřejmě by se nedocílilo patřičné nápravy, když by se prasklou trubku přívodu vody snažil spravit elektrikář,  anebo zničené elektrické vedení instalatér. V tomto případě je ovšem každému soudnému člověku naprosto jasné, že na daný konkrétní problém musí zavolat odpovídajícího řemeslníka, který je v tomto oboru – jak se říká – specialista.

Ale u bytostných je to přece obdobné! Jestliže třeba potřebujeme, aby vyprahlou zahradu svlažil déšť, je nutno obrátit se na bytostné, kteří v tomto ohledu mohou skutečně pomoci. Leč jací to jsou? Z vodních ploch atd. se za spolupůsobení bytostí ohně vypaří do ovzduší vodní pára, která touto změnou už přináleží k živlu vzduchu. O vodní páru se poté starají vzdušní bytostní, kteří ji nejprve zformují v mraky. Chceme-li tedy aby pršelo, je třeba poprosit odpovídající větronoše, jež musí nejprve přifouknout mrak. Změnou jeho výšky, teploty a tlaku pak docílí toho, aby se v něm malé částečky vody shlukly do větších kapek, či vznikly krystalky ledu. Jako kondenzační jádro, jež se obalí vodou či ledem, může sloužit i prach, např. ze sopečného materiálu, který se  při velkých erupcích dostal až do stratosféry. Vzniklé větší částice pak působením zákona tíže padají dolů jako srážky. Je-li okolní teplota dostatečně nad nulou, tak na zem padá životodárný déšť. Za něj bychom tedy měli v prvé řadě poděkovat větronoši, jenž právě foukal; šlo-li třeba o západní vítr, tak spanilému Zefirosovi.

Je tudíž jasné, že i mezi bytostnými jsou „specialisté“ na určité oblasti, kteří nám mohou nejlépe pomoci při naprosté většině pozemských dějů a činností. Jsou nám též nejblíže – a to nejen ti, kteří jsou činní v naší pozemské úrovni, ale i vysocí bytostní z Valhally. Vždyť bytostná úroveň je přímo nad hmotnostmi, a proto tam mohou nejrychleji dolétnout i prosby o pomoc, jež vycházejí od pozemských lidí. Pokud se zde nějaký člověk třeba dostane do velké nouze, bolu, ohrožení apod., tak z jeho nitra mnohdy vytryskne vzhůru vřelá prosba o pomoc. Většina z věřících lidí ji přitom nejspíše směřuje k Bohu samému. Při velké bolesti z nich třeba vytryskne: „Pane Bože, prosím Tě, pomoz mi…“ Jenže je to vždycky nutné? Máme Boha, jenž trůní vysoko nade všemi světy i úrovněmi, až v nejvyšší božské úrovni, obtěžovat všemi lidskými bolístkami či problémy?

Je sice zřejmé, že Bůh ve své nepředstavitelné lásce chce pomoci všem, kdo v něj správným způsobem věří. Proto nám posílá proudy sil i své věrné služebníky – ti ovšem nejčastěji patří právě k bytostným! Duchovní pomocníci sice mohou pomoci třeba moudrou radou, jak daný problém vyřešit. Avšak pokud se má rada týkat našeho pozemského těla, přírodních dějů atd., řídí se též většinou radami bytostných služebníků, jimiž bývají v těchto případech často i sami vedeni. Vždyť i pradávní lékaři byli vyučováni velkými bytostnými a o konkrétních léčebných úkonech se radili s menšími bytostnými, působícími v okolní přírodě. Nejprve se patrně snažili sami nelézt nejlepší řešení, tzn. museli se přičinit. Nemohli-li ovšem dospět ke zdárnému výsledku, či si nebyli jistí správností léčebného postupu, šli třeba do přírody a poprosili o radu. A pokorně čekali na odpověď, jež mohla přijít v rozličných formách. Vždyť bytostné není vždy nutné vidět nebo slyšet, ale mohou od nich přicházet i jiné podněty, např. nečekané vůně či vnitřní obrazy, pocity, energetické vjemy atd.

Dodejme ještě, že v pradávných vyspělých kulturách též věřili ve všemocného nejvyššího Boha, k němuž se modlili. Převážně k němu ale vysílali svůj vroucí dík za všechny jeho dary. Tenkrát vnímali, že vroucí děkovná modlitba může lépe vystoupat vzhůru, leckdy až ke stupňům Jeho trůnu. Naopak v bolesti, žalosti či ohrožení vysílaná prosebná modlitba bývá často zakalena obavami, strachem, sobectvím apod. To způsobuje její zatížení, v důsledku čehož nemůže vystoupat nijak vysoko. Většinou spíše zůstává poblíž našich hmotných úrovní. Proto mohou v těchto případech pomoci spíše v nich – či poblíž ležících oblastech – působící světlí služebníci. Leč k nejvěrnějším z nich, jež nikdy svévolně neučiní nic nesprávného, patří právě bytostní. Jelikož ti jsou vždy dávající, tak s radostí přispěchají na pomoc všem, jež si to zasluhují a s dětskou důvěrou se na ně obrátí.

Seznamujme se tedy co nejvíce s jejich druhy a rozličnými způsoby působení. Nemělo by to ale být jen ze zvědavosti, či k obohacení našich rozumových vědomostí. Pochopíme-li, jak svým působením slouží Bohu, mělo by nás to podnítit hlavně k tomu, abychom se dle jejich vzorů měnili k lepšímu! Vždyť vysocí bytostní služebníci nám jsou též nejlepšími vzory ctností, vycházejících až z těch nejsvětlejších a nejvyšších úrovní. Prastaré národy, jež kdysi dokázaly zřít i nejvyšší bytostné, jako jsou třeba vůdci živlů, plně chápali, že ti jim budou pomáhat jen tehdy, jestliže v sobě dané ctnosti dle svých možností do určité míry rozvinou. Proto ze všech sil usilovali o své sebezlepšení, aby se ve svém projevu i působení co nejvíce podobali svým vzorům. Dodejme, že každý člověk si dle svých úkolů, vlastností, zaměření atd. vybírá tomu odpovídající druh bytostných. Jiné vzory též většinou potřebují ženy než muži.

V pradávné minulosti se lidé snažili dle viděných předobrazů formovat i své oděvy, ozdoby, zbroj apod. Jakým způsobem tenkrát lidé vnímali vysoké bytostné, můžeme dodnes pozorovat na zachovalých starověkých sochách, jež z kamenů vytesávali Řekové, Římané či umělci dalších vyspělých kultur. Je na nich patrné, že ženské postavy většinou mívaly dlouhá roucha, na nichž bývaly krásné ozdoby apod. Leč jsou zobrazovány i ženské bytosti s přilbicí, kopím atd. U většiny mužských postav, zobrazovaných starověkými kulturami, můžeme pozorovat pancíře, přilbice, v rukou mívají štíty, meče, oštěpy atd. Obdobnou zbroj si pak dle rad bytostných též zhotovovali muži, kteří jako hrdinové chtěli obstát v boji. Kromě toho si leckdy na svých přilbicích zobrazovali i znak mnoha bytostných služebníků Merkurových, jimiž jsou orlí křídla. Rovněž dvě orlí pera a čelenky z nich, jež na své hlavě nosili bojovníci původních obyvatel severoamerického kontinentu, měly obdobný původ. Avšak vysoké bytostné nenapodobovali je jen zevně, ale snažili se i ve svém nitru rozvíjet jimi ukazované ctnosti, jako je hrdinná odvaha atd. Proto jim v případě potřeby velcí bytostní pomáhali.

Z historických pramenů je patrné, že velké světlé bytosti opakovaně až jakoby zázrakem pomohly třeba hrdinným obráncům měst. Dokonce jsou v těchto případech popisovány i spanilé ženské bytosti. Leč z nevědomosti se tato pomoc – alespoň v křesťanské kultuře – většinou připisovala Marii, matce Ježíše Krista. Avšak ve skutečnosti to nejspíše byly obrazy vysoké bytostné služebnice Hatheiné, jejíž působení je zaměřeno prvotně na obranu a ochranu všeho slabšího, co si to zasluhuje. Vysocí bytostní služebníci však pomáhají jen tehdy a tam, kde k tomu naleznou vhodnou půdu a určitou stejnorodost. Jelikož všichni bytostní služebníci v sobě mají skálopevnou odvahu, ctí Boží Pravdu a slouží Světlu, budou pomáhat i odvážným lidským duchům, kteří zde na Zemi hájí pravdu a chtějí být nápomocní v boji, jež má vést ke konečnému vítězství Světla nade všemi temnými škůdci. Spojme své síly se všemi světlými bojovníky, kteří již rasantně očišťují okolí naší Země!

A světlých bojovníků se nyní k Zemi – jako předvoj Parsifalův – přibližuje nesmírně mnoho. Symbolické zobrazení tohoto děje můžeme dokonce viditelně pozorovat na obloze! Astronomové uvádějí, že se na ní znenáhla objevilo kolem dvou desítek viditelných komet (viz zde…). Ty jednak jako „kartáče“ očišťují oblasti, jimiž prolétají, jakož i naše duševní záhaly. Zejména kometa Swan nám ukazuje svou jedinečnou nádheru (viz zde…). Její tvar s ohonem je netypický a poukazuje na obrovskou průraznost síly, kterou přináší. Připomíná vrhnuté kopí či kyj – proto bude svým účinkem ještě více rozdělovat, což na sobě lidé silně pocítí, ponejvíce ve svém vnitřním prožívaní. Dodejme ještě, že každou z nově přicházejících komet (tj. hlavně neperiodických) doprovází mocný vysoký bytostný služebník. Celý „roj“ komet lze připodobnit k „elitnímu vojsku“, jež jako předvoj upravuje cestu pro příchod té hlavní – Velké komety (viz čl. Zářící Hvězda), jež k nám vyslal Vládce všech světů!

Velká kometa bude zřejmě mít vlastní svítivost, jako je tomu třeba u Slunce. To není složeno z hornin a pevných tuhých látek, neboť jde o plazmatickou hvězdu. Běžné komety ovšem mívají jádro složené z pevných tuhých látek. Velká kometa bude i v tomto směru odlišná a její skupenství lze nejspíš připodobnit právě k plazmatickému. Proto jsme ji též nazývali Zářící Hvězdou. Vezmeme-li v úvahu správnější německé označení hvězda – tj. Stern, pocházející ze strahlen, tzn. zářit, budou nám tyto projevy ještě zřejmější. Velká kometa se však bude chovat nejen jako hvězda, ale i jako z dálav tryskem přilétávající kometa. Bude jistě vykazovat nesmírně silné účinky na veškeré lidstvo i celou planetu. Připravme se proto co nejlépe na její viditelné objevení se na obloze, neboť její přílet nám již ohlásil i bytostný posel Phermos!

Autor: Vít Syrový