JEŽÍŠ A GRÁL

Ježíš, jako Syn Boží z podstaty svého původu, zná Grál

Ježíš ví vše o dění, jež se naplňuje v Grálu

Zná toto místo, propojující Stvoření na jeho nejvyšším bodu, kde Grál utváří trvalé spojující přemostění mezi Boží říší s předstupni trůnu Boha Otce a tím, co bylo zformováno následně jako k věčnému trvání zaslíbená říše duchovního druhu

Místem Grálu procházel Ježíš ve splnění úlohy dané mu Jeho Otcem, aby v Lásce přinesl Světlo a poznání Pravdy do vzdálených úrovní hmotností v nejspodnější části Díla Stvoření, kde se v opakovaných životech vyvíjejí lidé, aby se snad jednou, jako zralí ve svém duchovním druhu, směli přiblížit pravému domovu v průzračných, duchovních úrovních Stvoření a vstoupit jednou z bran do míst zlatě zářících ulic v trvalé blaženosti

Ježíš hovořil o Grálu s učedníky a v symbolice poslední večeře, kterou nachystal těmto nejbližším těsně před svým zajetím a ukřižováním, jim ukázal, že ve správném, niterném prožívání posvátné hostiny smějí být svým duchem i oni účastni na nádheře obdarování Díla Stvoření obnovující, Životodárnou silou z Božského, která se ve své  nevyčerpatelnosti opakovaně vylévá do Stvoření

I zde na Zemi bylo tak prostými slovy, kterými Ježíš veliký děj v Grálu přiblížil učedníkům, zprostředkováno poznání svatého naplnění, které se odehrává vysoko ve Světlem trvale zalitých síních Grálu

Ježíš také, právě v čase milostiplného vnoření se síly z Božského Světla do nádoby Grálu, vystoupal, vítán zástupy omilostněných úrovněmi Stvoření, prošel blaženými prostory mocného Grálu a navrátil se skrze bránu, utvořenou z Božské záře, nacházející se v síni s posvátnou nádobou, do domova svého Otce

Do této chvíle naplnění Grálu životadárnou silou z Božského zůstával Ježíš i po odpoutání se od své zmučené pozemské schrány ještě určitý čas v blízkosti učedníků a skrze svůj jemnější záhal s některými promlouval.

V čase, kdy ve výšinách Parsifal žehnal opět darované síle v Grálu, napomohl Ježíš učedníkům svou blízkostí k omilostňujícímu prožití, díky němuž byli niterně pozvednutými ke Světlu a v místech, kde se setkali, aby v otevření srdcí vzpomínali na svého mistra, Ježíše, směli následně prožít veliké obdarování přílivem síly z Grálu

V tu chvíli byly některým z nich přidány vyšší duchovní plameny a započala se jim úloha apoštolského působení mezi lidmi

Ježíš tedy odevždy zná správce a ochránce Svatého Grálu Parsifala, jehož také přislíbil svým následovníkům jako toho, jenž je nazýván Syn Člověka, a jenž jednou přijde, aby přinesl lidstvu osvobození v Pravdě a zároveň jako toho, který přijde, aby jako vykonavatel Spravedlnosti svého Otce, Svatého Boha, přinesl roztřídění lidským duchům, kteří se blízkostí jeho Světla – v poznání Jeho zavolání- samočinně Zákonem Stvoření rozdělí na duchovně živé – omilostněné a duchovně líné – vyděděné ze Stvoření

Ježíš více nemohl o velikém dění ve výšinách Světla i v celém Díle Stvoření hovořit, neboť duše posluchačů nebyly připravenými správně to vše vstřebat a pochopit

Ježíš viděl, že půda k přijetí velkého poznání lidského ducha bude muset teprve nadejít

Daroval naslouchajícím ve svém Slově z Božské moudrosti a Lásky to nejzákladnější, co bylo v čase jeho přebývání na Zemi potřeba, aby lidé směli kráčet pozvolna v naplnění jeho prostých rad vzhůru ke Světlu

Vědění, že Parsifal je skutečným králem Stvoření a ve svém původu, vycházeje z Ducha Svatého – Imanuele, jest Ježíšovým bratrem v Božském, vědění, že Parsifal jest v síních Grálu trvale prodlouženým výkonným ramenem Božské trojjedinosti pro toto Stvoření, muselo tak zůstat po tisíciletí lidstvu vzdáleným poznáním

Parsifal směl také z výšin Grálu spatřovat pozemskou pouť Syna Božího Ježíše i jeho utrpení, které mu způsobila na Zemi převažující lidská omezenost, přebujelá domýšlivost a nenávist

Ve velikém koloběhu dění bylo Parsifalem za pronásledování a ukřižování Ježíše lidstvo žalováno a odsouzeno, neboť poznat Pravdu v Ježíšových slovech a následovat ji, bylo dáno každému z lidí, pokud by jen tito s vážností svého ducha o to usilovali

Ježíš přinesl Pravdu a Slovo jako východisko a osvobození pro lidstvo, bloudící bezvýchodně v hlubinách hmotného světa, když ve své vlažnosti a sebezahleděnosti ztratilo cestu k duchovnímu domovu

Ježíšova cesta Stvořením byla od výšin Grálu provázena zástupy andělů, Světlem omilostněných duchů, sloužících bytostí, které v posvátné radosti provázely kroky Syna Božího dolů k daleko ležícím úrovním hmotností

Zde na Zemi však nebyl Ježíš poznán nikým než jen malým počtem vnitřně otevřených posluchačů, z nichž jen několik se následně stalo jeho účedníky a apoštoly

„Otče odpusť jim, neboť nevědí, co činí!“ to byla slova, která nesla se vzhůru úrovněmi a prostoupila síněmi Grálu jako přímluva, vytrysklá z podstaty Láskyplnosti Syna Božího těsně před Jeho posledním vydechnutím v pozemském bytí

Parsifalova naplňující se Spravedlnost na základě přímluvy Ježíšovy bude pronikat jako ostří meče lidskými nitry, zasahujíce jen ty, kdo ani na poslední chvíli nepoznají pravým způsobem Ježíše a nepřijmou velikost dění spojeného s Jeho skutečným úkolem – poznáním Jím přineseného Slova a žití podle něho

Veliká pomoc Ježíše lidstvu nespočívala v obětování se a vydání se na smrt pro domnělé vykoupení lidských hříchů, jak je to překrouceno lidským myšlením, ale vždy a jedině spočívala ve správném poznání Jím přineseného Slova Pravdy a Jeho následování naším žitím v každodennosti

Lidstvo teprve s poznáním Grálu přijme pravé pochopení nádherného úkolu Syna Božího Ježíše zde na Zemi tak, jakým byl od počátku tento Bohem Otcem určen a jak také provždy zůstává

Bůh Otec vyslal svého Syna pro pomoc lidským duchům skrze Pravdu, v níž Ježíš osvětloval skutečný smysl a cíl lidského bytí, aby tito jednou směli dosáhnout blaženosti duchovního domova v úrovních Světla

Parsifal jest pak provždy zaslíbeným králem lidských duchů i všech obyvatel Díla Stvoření, jest oním Bohem Otcem vyděleným Synem pro ochranu a udržování života v Díle Stvoření

Parsifalova Spravedlnost a Všemoudrost, s níž podporuje životy všech tvorů a bytostí ve Stvoření, je neoddělitelně propojena s Láskyplností Syna Božího Ježíše, jenž sklání se ke Grálu čas od času ze vzdálené, oslepující nádhery Boží říše, v níž přebývá spolu se svým Bohem Otcem