Na vyzařování lidské krve působí nesmírně mnoho vlivů a faktorů. Začneme-li těmi nejniternějšími, tak v prvé řadě je to záření vycházející z jádra naší osobnosti, jímž je lidský duch, který přes sluneční pleteň a v její blízkosti se nacházející játra přidává do krve životně nepostradatelná vyzařování. Kromě toho přitom spolupůsobí další složky naší osobnosti, jíž jsou všechny duševní i tělesné záhaly lidského ducha. Přejdeme-li k pozemským orgánům, tak nesmírně důležitý je celý nervový systém a rovněž soustava krevního oběhu. Jelikož složení krve je kromě druhu přijímané potravy, nápojů atd. závislé i na činnosti jater, je nutné vědomě podporovat řádnou činnost tohoto životně důležitého orgánu. Celkové vyzařování ovlivňují i další krvetvorné orgány, které zároveň produkují i ty složky krve, jež mají zabezpečovat obranyschopnost organismu (tzn. imunitu) vůči nepříznivým vlivům.

V dávné minulosti k nim patřily hlavně choroboplodné zárodky. Těch se ovšem lidé dříve neobávali. Při správném zachvívání lidského ducha a řádné činnosti všech tělesných orgánů měli totiž velmi silnou obranyschopnost organismu. Takže i když se choroboplodné zárodky dostaly do těla, člověk buď vůbec neonemocněl, anebo měla choroba natolik lehký průběh, že ji bylo možné lehce vyléčit přirozenými prostředky. Vždyť na vyzařování krve i chod našeho organismu lze účinně působit mnoha rozličnými vnějšími prostředky, jež si dále popíšeme. Situace se ovšem rasantně změnila přibližně před sto lety. Tehdy se většina lidstva rozhodla k nesprávnému „přehození výhybky“, což způsobilo naprostý odklon od přirozenosti, a to v mnoha ohledech. Z toho posléze vyplynulo, že lidé začali produkovat to, co postupně otravovalo a ničilo přírodu, jakož i nás samé. Kromě svého těla člověk znečistil zároveň vzduch, vodu i zemi – v podstatě vše, s čím se dostal do styku.

To mělo zákonitě nepříznivý dopad i na náš zdravotní stav. Protože se ze vzduchu, vody a potravy dostávaly do těla škodlivé chemikálie, které narušovaly řádnou činnost jater i dalších orgánů, oslabila se mimo jiné i obranyschopnost organismu. Kromě toho si připomeňme nepřirozené elektromagnetické vlny, jež umožňují např. radiové vysílání. Připomeňme si, že přenosy radiových vln se počaly šířit do éteru přibližně před sto lety, což někteří lékaři spojují s vypuknutím španělské chřipky. Dříve nezvyklý druh vyzařování zřejmě natolik oslabil obranyschopnost organismu, že nesmírně mnoho lidí podlehlo běžným infekčním onemocněním. Nicméně jsme si na to postupně zvykli. Posléze se přidávaly i další druhy rušivých elektromagnetických vibrací. Ty umožňovaly televizní vysílání a dále internetové a mobilní přenosy, přičemž četnost a intenzita záření se neustále zvyšovala. Proto jsme se v současnosti dostali ještě do horší situace než před sto lety. Nedávno se totiž zprovoznily nesmírně silné sítě vysílačů, které natolik oslabují náš imunitní systém, že lidé ve značné míře podléhají infekčním i dalším onemocněním.

K tomu přispívají i nepřirozené látky, jež se vyskytují v potravinovém řetězci, jež po jejich konzumaci do krve vnášejí rušivá, škodlivá až rozkladná záření. Připomeňme si, že se též dlouho vypouští do ovzduší rozličné jedovaté plyny, které pochází zejména z chemických provozů, ale i z četných požárů, nadměrné automobilové i další dopravy apod. Aby toho nebylo málo, tak se mnohé chemické škodliviny vstřikují do krve též injekčně, při testování se zavádí hluboko do nosní dutiny atd. Je pak překvapivé, že se tak rapidně zhoršuje zdravotní stav lidí? A to nejen fyzický, ale i psychický. Zatemněné vyzařování rovněž omezuje schopnosti správného vnímání, uvažování a vlastního svobodného rozhodování. Vypadá to, že kdosi chce lidi jakoby omámit, aby se v důsledku nepříznivě pozměněného vyzařování krve jejich duchovní chtění nemohlo téměř projevovat v denním vědomí.

Připomeňme si ještě zákeřné působení běžně neviditelných temných forem, které na oslabené jedince leckdy doslova útočí. V důsledku všech těchto škodlivých vlivů pak u mnohých postupně – anebo někdy i skokově – dochází k narušení řádného spojení mezi duchem a jemu náležícím mozkovým aparátem. V důsledku toho pak duch nemůže řádně vnímat ani správně vyhodnocovat pozemskou realitu. Lze to přirovnat k tomu, jako kdyby na něj kdosi hodil „pytel” či jakousi mlžnou vatovou strukturu, jež mu zabraňuje vnímat jeho okolí. Na fyzické rovině k obdobnému ději dojde třeba při vdechnutí omamných plynů, které se užívají při narkóze. Leč ochromení možnosti projevu ducha má ještě zhoubnější dopady. Zdůrazněme si, že takovýto člověk může navenek zdánlivě fungovat celkem normálně (např. chodit do práce), alespoň dle představ současné společnosti, která je založena na ryze materialistickém rozumovém základě.

Chceme-li se takovýmto nepříznivým stavům vyhnout, musíme vyvinout nemalé úsilí, abychom přese všechny výše uváděné škodlivé vlivy, jež na nás prozatím působí, dokázali natolik zlepšit vyzařování krve, aby mohl náš duch účinně působit a ovládat jemu svěřené pozemské tělo. V prvé řadě je potřeba zamezit či alespoň minimalizovat příjem chemických škodlivin. Jak toho docílit se z hlediska stravování a užívání prostředků denní péče můžete dočíst v knihách Tajemství výrobců potravin a Tajemství kosmetiky. To zamezí neúměrnému přetěžování jater, která musí zpracovávat i přijaté chemické škodliviny. V dnešní době též není záhodno snažit se rychle zhubnout, neboť mnohé škodlivé chemikálie, jež organismus nedokázal včas odbourat či vyloučit, se ukládají do tukových tkání. Jestliže dojde k jejich rychlejšímu odbourání, uvolní se v nich uložené škodliviny do krve, což vyvolává různé příznaky otrav. Nejčastěji se projevují bolestmi hlavy, břicha, ledvin, průjmy, bolestmi svalů a kloubů či zvýšenou únavou. Závažnější otrava může mít ještě i nepříznivější důsledky. Jako příklad si uveďme myslivci popisovaná častá úmrtí zajíců atd., kteří se pásli na postřikovaných polích a poté v zimě v důsledku nedostatku potravy spálili své tukové zásoby.   

Kromě toho je potřebné posílit řádnou činnost jater. V tomto ohledu se doporučuje pravidelně zařazovat suroviny s hořkou chutí, k nímž patří zejména mnohé byliny, jako je třeba smetánka lékařská (listy i kořen), řebříček, chmel (šištice), hořec a další. Lze užívat i hořké lihové výluhy, k nímž patří např. Švédské kapky. Funkci jater podporují i semena ostropestřce mariánského a obzvláště olej z něj, který lze jednoduše užívat buď na lžičce, anebo je možné přidávat ho do tvarohu či dalších pokrmů. Bytostní nám nabízí i další pomocné prostředky, jež podporují tak potřebné pročištění organismu. Obzvláště důležité je jeho dostatečné proplachování tekutinami, zejména krev čistícími bylinnými čaji. K vyloučení škodlivin též napomáhá strava s dostatkem vlákniny a vhodné minerální absorbenty. Mimoto lze k detoxikaci užívat i podpůrné přirozené prostředky, jako je česnek medvědí, kysané zelí, koriandr ad.

Po pročištění organismu můžeme přistoupit k vědomému a cílenému posilování vyzařování krve. Obecně bychom se měli snažit vytvářet co nejpříznivější podmínky pro všechny krvotvorné orgány. Hlavně je třeba je zásobovat všemi potřebnými živinami i dalšími nepostradatelnými látkami. Mezi nejdůležitější z nich patří vitaminy, enzymy, minerální látky a stopové prvky. Jak tělu zajistit dostatek nepostradatelných látek se můžete dočíst např. v článku Strava jako zdroj vitaminů. Zdůrazněme si, že nepostačí doplnit jen některé z nich, o nichž se třeba dočtete, že často chybí. Pro řádnou činnost tělesných orgánů a náležité vyzařování krve je nutno dodávat všechny potřebné látky! Mimo jiné mají i určité zabarvení a doplňují tedy celkové barevné spektrum, které je nezbytné pro harmonickou výměnu záření mezi tělem a duchem.   

Jak tedy dosáhnout optimálního složení krve? V prvé řadě se nám nabízejí výživová opatření, jelikož nejlepšími přirozenými prostředky, kterými lze docílit změn složení krve, jsou právě odpovídající pokrmy a nápoje. Injekcemi nebo léky lze též dosáhnout léčebného účinku, ale tyto úspěchy nejsou trvalé. Pokud chceme docílit dlouhodobě příznivého působení, je třeba potřebné látky získávat přirozenou cestou z potravy. Ta je nejdůležitějším zdrojem látek, které jsou nepostradatelné pro tvorbu krve i pro řádnou funkci orgánů, ovlivňujících její složení. Kromě toho mají látky z přírody nejpříznivější vyzařování. Samozřejmě máme v tomto ohledu na mysli jen přirozeně a správně pěstované či chované potravinové zdroje. Rostliny i zvířata mají mít vše, co potřebují, aby mohly řádně prospívat. Teprve poté mohou našemu tělu dodávat všechny potřebné látky i vyzařování. Proto je nezbytné, aby mimo jiné měly i dostatek slunečních paprsků, neboť jen tehdy nám mohou toto tak potřebné záření v přetransformované formě předávat.  

Mimo zásobování potřebnými živinami a nepostradatelnými látkami je nutné podporovat i projevy všech základních živlů, jež jsou často zanedbávány i těmi, kteří usilují o zdravou životosprávu. Všeobecně můžeme říci, že naše krev obsahuje určitý poměr fáze pevné – tj. země, která jí dává hustotu, zároveň kapalné – tj. vody, která jí dává plynulost, dále plynné – tj. vzduchu, jenž jí dává svěžest i lehkost, a teplo jí dává oheň (o působení živlů se můžete více dočíst v knize Tajemství krve). Vhodnou skladbou jídelníčku a správnou úpravou potravy můžeme několikrát denně vědomě napomáhat našemu duchu upravovat složení a vyzařování krve tak, aby co nejlépe odpovídalo jeho potřebám. Jsou-li tedy všechny výše uváděné složky i živly v krvi a těle v potřebném množství a vzájemně vyváženém poměru, bude náš organismus zcela funkční a může dostatečně proudit i energetický přenos. Nejsou-li znečištěnou krví nebo nesprávným myšlením či nepatřičnými emocemi vytvářeny další zábrany, bude spojení mezi tělem a duchem dokonalé.

Doplňme si, že nepostačí jen jíst a pít, ale musíme i dýchat. Abychom zde přežili, je nutno přijímat i kyslík, jež je ve vzduchu. Proto se nyní zaměříme na dokonalé okysličování krve a s tím spojené posílení jejího vyzařování. Ve viditelném spektru vyzařování naší krve převažuje červená barva, která převážně vyplývá z přítomnosti červených krvinek, jejichž nedílnou součástí je hemoglobin. Jeho molekula je sama o sobě nádherným klenotem, obsahujícím čtyři červeně zbarvené skupiny hemu, jež lze připodobnit k zářivým rubínům. Jejich jádro tvoří železo, které váže kyslík z vdechnutého vzduchu. Okysličená krev má přitom zářivě červenou barvu. Červená symbolicky vyjadřuje aktivní princip. Proto krev nasycená kyslíkem umožňuje náš aktivní projev ve hmotnosti. Bez kyslíku bychom totiž nemohli získat životodárnou energii tepla, vznikající v našem těle spalováním energeticky významných zdrojů. K nim patří zejména rozličná semena, jež mívají kromě cukrů, škrobů i významný podíl tuků. Proto slouží mnohá semena i jako výchozí surovina k výrobě rostlinných olejů. Jelikož semena musí dlouho dozrávat na Slunci, vzrůstá také jejich obsah ohně, což dokazuje i jejich vysoká hodnota spalitelné energie.

Nezbytné prohřívání naší krve má nesmírný význam i z hlediska možnosti spojení našeho ducha s tělem. Vždyť duchovní podstatu lze nejspíše přirovnat k elementu ohně, jež se též uvolňuje při buněčném spalování. Tím jsme se též dostali k významu hřejivých životadárných paprsků Slunce. To potvrzuje i lidová moudrost: „Kam nechodí slunce, tam chodí lékař“. V předchozích generacích lidé v tomto ohledu většinou nemuseli být poučováni, neboť pobývali převážně venku, alespoň když jim to počasí dovolilo. Přitom přirozeně načerpali ze slunečních paprsků vše, co potřebovali. Samozřejmě to se sluněním nepřeháněli. Patrně se poučili od zvířat, jež přirozený pud nabádá, aby se před palčivým slunečním žárem pokud možno ukryla do stínu, např. pod vzrostlé stromy. Nemohl-li se člověk schovat do stínu, zakrýval si převážnou část těla oděvem, hlavu ochránil odpovídajícím kloboukem apod. Avšak když nepálilo a mohl-li, nastavil mu svou tvář, anebo též pozoroval východy či západy Slunce atd. Tím skrze kůži a oči – jakožto okno do duše – přijímal potřebná záření.

Leč dnešní lidé jsou na tom zcela jinak. Jednak bývají převážně uzavřeni v místnostech či jiných prostorách, kam se sluneční záření téměř nedostane. A jdou-li ven, jsou většinou obléknuti do rozličných nepřirozených uměle obarvených oděvů, na oči si dají tmavé brýle apod. V současnosti si mnozí dokonce zahalují tvář jakýmisi maskami. Mimoto je shůry přicházející záření odcloněno výše uváděnými elektromagnetickými vlnami, smogem či dalšími „rušičkami“. Nedostatek slunečního záření způsobuje, že pak bývají bledí. Aby to nebylo vidět, tak si mnohé ženy na svou tvář nanesou chemické make-upy atd., jež také zabraňují průniku okolního záření do kůže. Poté možná dojdou k závěru, že se potřebují opálit, a proto chtějí jet na dovolenou do teplých krajin, aby se po obnažení téměř celého těla dlouhodobě „grilovaly“ na palčivém Slunci. 

Avšak přemíra slunění celého těla škodí a v některých případech může vyvolat i nebezpečná onemocnění. Kromě běžně známých fyzických chorob (jako je kupř. rakovina kůže) může přemíra slunění obnaženého těla (zejména oblasti břicha) způsobit oslabení, přiškrcení či jakési „připálení“ jemných vláken sluneční pleteně, což vyvolává vážné potíže celé nervové soustavy. Sluneční pleteň totiž nejen umožňuje spojení ducha s pozemským tělem, ale skrze ni má též duše ovládat celý organismus. Jestliže tedy něčím vyvoláme uvolnění či narušení tohoto spojení, vyplynou z toho vážná fyzická a zejména psychická onemocnění. Mohou se např. projevit nedostatečným ovládáním těla, celkovým ochabnutím, menší rozumovou chápavostí, duševní otupělostí či dokonce choromyslností. K tomu dochází hlavně tehdy, když uskřípnutím určitých výchvěvů sluneční pleteně v důsledku nedostatečného energetického zásobování utrpí mozek.

Aby to však v někom nevyvolalo dojem, že jsme proti slunění, zdůrazňujeme, že zde varujeme před jeho neuváženou přemírou. Jelikož intenzita slunečního záření, a to obzvláště jeho bytostných složek, se nyní zvyšuje, může se přemíra brzy projevit třeba jako „spálení kůže“. Jak dlouho člověk může být na Slunci a nakolik rychle se v důsledku toho objeví příznaky spálení, k nímž např. patří zrudnutí kůže, bývá individuální. Závisí to jednak na typu kůže, množství v ní přítomných přirozených pigmentů i dalších látek s ochranným účinkem. Ten mají hlavně karotenoidy, které je proto třeba cíleně dodávat tělu i pokožce. Nejlépe vnitřně, tzn. společně se stravou a nápoji. Pokud kůže obsahuje dostatek přirozených ochranných pigmentů i dalších potřebných látek, můžeme si dopřát hřejivé sluneční paprsky. Je známo, že úměrný pobyt na Slunci má příznivý vliv nejen na kůži, ale prozáří i duši a podpoří řádnou činnost sluneční pleteně.

Je ovšem nutno dodržovat známé pravidlo „všeho s mírou“ a neodchylovat se od přirozenosti. Je známo, že bytostní se čile pohybují. Také Slunce i planety se otáčejí, z našeho pohledu putují po obloze. Vezměme si z toho příklad! Úměrný pohyb v přírodě či na zahradě, při němž na nás z různých úhlů dopadají sluneční paprsky, nám zjevně budou prospívat. Přitom je potřebné mít na sobě i odpovídající oděv, nejlépe ze světlé bavlněné či další přirozené tkaniny. Jelikož se již blíží jaro, tak se snad i oteplí a z půdy začnou rašit čerstvé bylinky, které – zejména pokud je utrhneme a sníme – napomohou k našemu přeladění se na to nové přicházející. Nezbytné je ovšem probudit se vnitřně, začít více vnímat srdcem, a to i krásu okolní přírody – plodné matky Země. Zaplaví nás blaženost, dokážeme-li třeba plně prožít přirozený a zároveň vznešený půvab jemných květin. Také naše rodná zem nám poskytuje mnoho – louky, lesy, modré obzory, jas Slunce a na tmavém nebi zářící hvězdy. Tolik nádherných darů nám naše domovina štědře dává! Může člověk s celým svým moderním průmyslem vytvořit něco krásnějšího?

Co tedy navíc můžeme my sami dát k dobrému? Hlavně lásku a úctu ke všemu krásnému, co příroda a v ní působící bytostní vytvořili. Dost jim pomůžeme tím, když přestaneme naše tělo i okolní přírodu znečišťovat. Kromě toho bychom též měli začít s usilovnou očistou ode všeho, co jsme tak lehkomyslně vyprodukovali a co naše tělo i okolní přírodu tolik zatěžuje. Sblížíme-li se s bytostnými a dokážeme-li vnímat i potřeby našeho těla, budeme tím podporovat i všeobecný zdravý rozvoj. Znovuzrozený člověk, jenž plně vnímá i hlas svědomí a řídí se jím, se stane užitečnou součástí stvoření. Bude-li též vědomě spolupracovat s bytostnými a přiloží-li své ruce k dílu, tak si poté i náležitě zaslouží všechny jejich dary. Můžeme krásu přírody též rozšiřovat, neboť vnitřně probuzený člověk – jakožto duchovní bytost – by měl vytvářet ještě vznešenější díla a hodnoty!