Opět bych zde uvedl novější poznatky o prozatím největší objevené kometě Bernardinelli-Bernstein, o níž jsem též psal na stránkách Cesta Grálu v článku Kdy se objeví Velká Kometa. K dříve uváděnému bych nyní doplnil některé zajímavosti. V předchozích letech se uvádělo, že se tato kometa má nejvíce přiblížit ke Slunci 29. ledna 2031, což se už změnilo na 16. ledna 2031. Zajímavé je i to, že různé oficiální astronomické weby uváděly počátkem tohoto měsíce její rozdílnou jasnost neboli magnitudu – od 13,8 přes 14,5 až po 16,1. Poslední uváděná hodnota ovšem vychází z vědci vypočítaných křivek její předpokládané jasnosti. Dodejme, že tyto číselné hodnoty magnitud jsou nesmírně důležité, protože z nich mimo jiné vyplývá i pořadí jasnosti komet, jež jsou v dané době viditelné na obloze. V případě pozorované magnitudy 13,8 byla kometa Bernardinelli-Bernstein zařazena na 5 místo a u předpokládané jasnosti 16,1 se v pořadí komet posunula až na 15 místo, což je značný rozdíl.
Tyto zjevné rozpory dokazují, že vědci v tom buď nemají jasno, anebo třeba cosi chtějí cíleně zatajovat. Že by se třeba změnila dráha letu komety Bernardinelli-Bernstein? V současné době se uvádí, že je od nás vzdálená 13,7 AU (astronomických jednotek). Některé astronomické weby v tomto případě uvádí její předpokládanou jasnost 16,1. Jenomže ve stejném údobí byla pozorováním zjištěna o dost jasnější magnituda 13,8. To by sice mohl být důsledek jejího značného zjasnění, avšak zatím je hodně daleko od Slunce, které tedy zjevně zjasnění způsobit nemohlo. Výraznější zjasnění ovšem může vyplývat i z menší vzdálenosti komety od naší Země. Pokud by už ale byla blíže, tak by se k nám též mohla nejvíce přiblížit dříve, než je prozatím uváděné datum 5. dubna 2031. Nicméně prozatím nevíme, kdy to bude. Vždyť konkrétní čas lze stanovit buď přesnými výpočty vycházejícími z astronomických pozorování, anebo by nám to museli sdělit duchovní či bytostní pomocníci.
Dle prozatím uváděných propočtů dráhy komety Bernardinelli-Bernstein by v r. 2031 měla proletět dost daleko od naší planety, prý by to mělo být téměř 11 AU. Jenže co když to bude poněkud jinak? Již v současné době lze přeci pozorovat uváděné rozdíly mezi teoreticky předpokládanou a reálně pozorovanou jasností. Obecně je též známo, že dráhy letů komet mohou ovlivňovat i přitažlivé síly větších planet či hvězd. Kromě toho bychom měli brát v úvahu i nehmotné vlivy. Vždyť změny mohou uskutečňovat nejen velcí bytostní, ale vyvolává je i přitažlivá síla Světla přibližujícího se Parsifalova paprsku. Ta už nyní způsobuje – a nadále ještě bude vyvolávat – zcela nevídané a dříve neslýchané věci. Stane se ovšem přesně to, co určí Boží vůle. A to i v tom případě, když budou vědátoři urputně až do naprostého závěru tvrdit, že dle jejich teoretických kalkulací nemohou mnohé děje nastat.
V tomto ohledu bych zde nyní uvedl ještě další souvislosti, jež mi přišly, když jsem si prohlížel animaci dráhy letu komety Bernardinelli-Bernstein, jež byla vytvořena dle propočtů astronomů za předchozí léta jejího pozorování. V této animaci lze vyhledávat její polohu v různých časových obdobích, včetně minulého století. Dodejme, že dráha letu této komety v minulém století, tzn. ještě před tím, než ji astronomové objevili, je v podstatě hypotetická. Avšak přesto z ní lze vyčíst zajímavé souvislosti. K naší sluneční soustavě přilétala jakoby vodorovně ze strany, přičemž kolem r. 1929, kdy se odehrál tzv. obrat světů, byla přibližně v úrovni roviny oběžných drah většiny planet. Posléze se ovšem dráha jejího letu mohla pozměnit. To sice neodpovídá představám rozumově založených astronomů, kteří berou v úvahu jen nejhrubší materii, a spoléhají se jen na jimi vypočítané údaje. Leč tomu, kdo má již poznání, bude jasné, že to může být i jinak.
Vezmeme-li v potaz možnosti působení vysokých bytostných služebníků, o nichž jsou uváděny mnohé souvislosti na stránkách Cesta Grálu, lehce pochopíme, že dráhy letu vesmírných planet se nejen měnit mohou, ale v minulosti se to již také událo. V článku o potopení Atlantidy se třeba uvádělo, že tamější tenkrát selhávající lidé nejprve obdrželi důrazné varování s dost dlouhou lhůtou ke změně k lepšímu. Jelikož ji ale nevyužili, tak vysoký bytostný služebník Hareiars, jehož úkol je kromě přeměn hmoty i občasné ničení nesprávně se zachvívajícího, v dokonalé znalosti zákonů hmoty přesně mířeným úderem svého kopí oddělil část jedné rozpadající se hvězdy, z níž se posléze utvořila rychle letící kometa, která směřovala k Zemi. Lidem byla ale ještě stále ponechávána určitá lhůta k možnému polepšení se.
Proto tuto kometu též sledovala i další vysoká bytostná služebnice Haetheine, která byla dřívějším vyspělým národům též známá pod názvem Palas Athéna. Haetheine má za úkol ochraňovat ty, kteří si to zaslouží. Proto tenkrát obdržela shůry příkaz, aby ničivé dění zastavila, kdyby se lidé, byť třeba i na poslední chvíli, změnili k lepšímu. V tomto případě by tuto kometu směla odklonit, aby pak letěla jinam. Jelikož se ale lidé na Atlantidě žel nepolepšili, tak to učinit nemohla a kometa pak narazila do hmotného tělesa Luny, a to na straně odvrácené od Země. Tím Lunu vychýlila z její původní dráhy a přiblížila ji o něco více k Zemi.
V důsledku toho pak na sebe vzájemnými přitažlivými silami působily mocné síly dvou vesmírných těles, což vyvolalo rozličné katastrofické projevy. K Zemi o něco více přiblíživší se Luna mimo jiné začala vysávat svou přitažlivou silou vodu vzhůru, v důsledku čehož se pak moře a oceány vylily z břehů a podobny jednotné obrovské přívalové vlně, jež se řítila i do vnitrozemí pevnin, vyvolala obrovské a ničivé záplavy. Při těchto i dalších dějích došlo mimo jiných pohrom i k potopení téměř celé Atlantidy.
Po tomto odbočení bych se ale opět vrátil ke kometě Bernardinelli-Bernstein a k r. 1929, kdy zde na zemi působil Abd-Ru-Shin. Během tohoto Jeho pozemského života měla původně být dokončena i Velká očista, aby posléze pod jeho pozemským vedením mohla započít zaslíbená říše míru. Jestliže by tehdy dráha letu této komety směřovala souběžně s rovinou oběžných drah většiny planet sluneční soustavy, mohla by nejspíš být během několika následujících desítek let poblíž naší Země. Kdyby skutečně šlo o Velkou kometu, tak by zde svým nesmírně silným zářením mohla vyvolat rozličné hmotné děje, jež by v důsledku silných živelných pohrom dokončily Velkou očistu.
Jenomže tenkrát selhala nejen naprostá většina z povolaných, ale i převážná část lidstva se nacházela na tak nízkém stupni duchovního vývoje, že by téměř všichni museli být zničeni. Nejsmutnější na tom bylo to, že se to týkalo i z vyšších úrovní se na tuto Zemi dobrovolně inkarnovaných světlejších duchů, kteří zde správně měli svým příkladem i jinak pomáhat ostatním lidem při jejich duchovním vzestupu. Leč tito i další jasní duchové, třebas i dávní učedníci Ježíšovi, z naprosté většiny uvízli v nástrahách hmoty. Takže i oni by kvůli nesplnění svého slibu, jakož i častým nemalým pokleskům, museli nejspíš přejít do jemnohmotné nálevky, v níž se odehrává duševní rozklad a zničení dříve nabytého duchovního vědomí.
Proto se původní plán na prosebnou přímluvu Syna Božího Ježíše poněkud časově prodloužil, čímž lidé obdrželi ještě další poslední příležitost nalézt Slovo Páně. Mimoto měli posléze též ještě mít více desetiletí na to, aby mohli Boží vůli nejen pochopit, ale pokud možno dle ní uspořádat i svůj život. Z těchto důvodů se nad zbloudivším lidstvem Bůh Otec smiloval a prodloužil lidem lhůtu k nalezení správné cesty o jeden lidský věk, který nejspíš odpovídá sto rokům. Pravděpodobně i z tohoto důvodu byla poněkud odkloněna dráha Velké komety. Kdybychom ji vztáhli ke kometě Bernardinelli-Bernstein, tak namísto toho, aby letěla přímo v rovině oběžných drah k naší planetě, byla nasměrována dolů, v důsledku čehož začala naši sluneční soustavu podlétat, jako by se od naší Země po určitý čas vzdalovala.
Obrat ve směru dráhy jejího letu nastal kolem r. 2019, přičemž nejprve nějakou dobu letěla jakoby vodorovně pod rovinou oběžných drah většiny planet sluneční soustavy, a poté začala stoupat vzhůru, jako by vše chtěla pozvednout. Od té doby stále letí nahoru, a proto se k nám též blíží. V tomto r. 2026 je přibližně pod oběžnou drahou Hareiarsovy planety Marsu. Možná i proto se stále válčí. Avšak i to se jistě změní, proto v klidu vyčkávejme. Kdyby měla být očekávanou Velkou kometou právě kometa Bernardinelli-Bernstein, tak nám už zbývá jen necelých pět let, anebo možná i méně, než se nejvíce přiblíží k naší Zemi.
Jestliže by tedy právě kometa Bernardinelli-Bernstein byla onou Velkou, zesilovalo by se každý měsíc její působení. To bychom mohli pozorovat nejen jako všemožné mimořádné dění kolem nás, ale i dříve nebývalé procesy v nás samých. Mnohé z toho už ovšem zjevně probíhá, takže v každém případě můžeme říci, že ta pravá Velká kometa se k nám s jistotou přibližuje. A proto též přezařuje, a tudíž pozměňuje téměř vše, což je nyní patrné všude možně. Z těchto důvodu též můžeme pozorovat nesmírné napětí nejen ve společenském dění či mezinárodních vztazích, ale rovněž se to projevuje i v nebývale bouřlivém živelném dění atd.
K Zemi přitom v této době zjevně proudí stále více očistných svazků zápalných paprsků. Ty mimo jiné nejspíš vyvolávají i současná dříve nebývalá horka, ničivé požáry a další pohromy. Každý, kdo je duchovně živý a pozoruje okolní dění, může vnímat, že se nyní objevuje až přespříliš mnoho neobvyklých dějů, což se nejspíš bude až do závěru posledního soudu jen stupňovat. Buďme tedy na stráži! Sledujme také s bdělým zrakem zaslíbená znamení na nebi!
