Milí čtenáři, ráda bych se s Vámi podělila o mou nedávnou zkušenost.

     Myslím, že každému z nás přichází na pozemské pouti nějaké prožitky nebo obrazy, které nám mají něco ukázat, abychom třeba pochopili to, co si neuvědomujeme nebo se na věc podívali také z jiného úhlu. 

     I mě toho mnoho přichází. O něčem nemluvím, jen si to srovnávám sama v sobě, o něco se podělím s partnerem či přáteli, ale tentokrát mám nutkání se o to podělit i s Vámi.

     Před několika dny jsem pocítila, jak na mě působí zvláštní energetická síla. A brzy jsem poznala její účinek.  

     Až poté, co po pár dnech odezněla, jsem si uvědomila, že to byla zvýšená síla Světla, po které tak mnozí touží a přáli by si, aby konečně přišla a zahalila celou planetu Zemi, jelikož kolem sebe vidí mnoho nehezkého, co tu bujně působí. Což bylo i mé přání.

     A tak mi bylo ukázáno v několika dnech, jaké by to bylo, kdyby se síla Světla náhle zvýšila.

     Někteří, kteří touží po Světle, mají o tom možná zkreslené představy. Myslí si, že by to znamenalo pro ně větší blažený pocit či větší radost nebo větší pole působnosti pro hezké činy, také větší pozemskou spravedlnost. A především ti nedobří lidé by pociťovali rychlé zpětné účinky a tlaky, ze kterých by jim nebylo dobře, proto by snad zatoužili po nápravě.

     Avšak po mém prožití musím konstatovat, že by to nebylo vůbec jednoduché pro nikoho z nás. Ani pro ty, kteří se snaží žít čistějším životem. 

     Tedy, že by nepociťovali muka pouze ti, ve kterých stále působí zloba a nečisté vlastnosti, ale také ti, kteří volají po Světle a touží po něm.

     Tím však nechci říci, že touha a volání po Světle jsou špatné, a že bychom to raději neměli dělat, abychom se vyvarovali nepříjemnému tlaku.

     Světlo je pro lidského ducha spásné. Jen chci upozornit na to, že pouhá touha po Světle nás neprozáří natolik, abychom ustáli zvýšenou sílu Světla. A hlavně, že nepocítíme pouze blažený pocit. Je to především velký tlak na vše nečisté v nás, v našich duších, co se nesprávně zachvívá.

     Pochopila jsem také, že nemá pro naši duši ani příliš velký význam, pokud se snažíme jen rozumem dodržovat nějaká pravidla nebo vykonávat tzv. duchovní aktivity, procesy a ceremonie, pokud je to oddělené od procesů našeho nitra.

     Rozum nám totiž dokáže vytvořit na ústech úsměv, přestože se naše duše trápí, dokáže nám z úst vypouštět příjemná slova, přestože v nitru máme negativní emoce, dokáže nám vytvořit masku dobrého moudrého člověka, přestože nitro takové není.  

     Já sama jsem si v těch několika prožitých dnech, kdy na mě působila zvýšená síla Světla, musela přiznat, kolik toho je ve mně nečistého. A kdyby tato síla působila na mě i nadále, tak se z toho nejspíš zhroutím.

     Každou nečistou myšlenku nebo negativní emoci jsem totiž okamžitě pocítila ve zpětném účinku. Buď se to projevilo na mém těle nebo v nějaké vnější situaci. 

     Samozřejmě, když jsem byla v dobrém rozpoložení, tak jsem pocítila ten blažený pocit. Ale v běžném chodu života a při řešení každodenních situací bylo velice těžké si to udržet.

     V jednu chvíli jsem brečela sama nad sebou, protože jsem v sobě měla nehezkou emoci vůči jedné osobě. Nechtěla jsem to v sobě mít, ale nevěděla jsem, jak to odstranit, jak se jí zbavit. 

     Na mém fyzickém těle se to projevovalo tak, že jsem se dusila. Měla jsem pocit, jako když mě něco svírá a já se nemohu zcela nadechnout. A to nebylo žádné velké rozhořčení. Navíc, ta osoba udělala, z mého pohledu, něco nesprávného. 

     Pak jsem si ale uvědomila, že i když se někdo chová nesprávně, nemusíme vůči němu vysílat myšlenky hněvu. 

     To celé prožívání nebylo pro mě vůbec snadné, zato velice přínosné. Protože si ještě více uvědomuji, že Světlo nepřináší pouze krásu a blaženost, ale také velký tlak na vše nečisté a pokřivené, na každou naši nepěknou myšlenku či špatný postoj. A vlastně jsem nyní vděčná za to, že ta síla Světla je zde pro nás zatím v přijatelné míře a zesiluje se postupně. My si tak na ni můžeme zvykat a máme stále čas na sobě pracovat. Jinak bychom z toho všichni zešíleli. (Bez nadsázky).

     Když to vyjádřím v podobenství – jako bychom se ponořili do vany s vlažnou vodou a postupně do té vody připouštěli horkou vodu až do té doby, kdy by voda byla již horká, ale pro nás stále snesitelná. Tím, že jsme horkou vodu připouštěli postupně, tak si naše tělo na vyšší teplotu postupně zvykalo a nebylo to pro nás nic nepříjemného a útrpného. Kdybychom však vanu napustili vodou s tou konečnou vysokou teplotou a teprve poté se do ní měli ponořit, tak by nám to činilo potíže. Zdálo by se nám, že je voda příliš horká a bylo by to pro nás velice nepříjemné.

      Mnozí z Vás jistě vypozorovali, že síla Světla se zesiluje. (Připouští se horká voda). A podobně, jak si tělo musí zvykat na vyšší teplotu vody, je potřeba, aby si naše duše zvykala na vyšší tlak Světla. Tedy je potřeba ji očišťovat a prozařovat. 

     To však neznamená, že musíme vynaložit větší aktivitu na venek a konat ještě více dobrých skutků, bojovat za pravdu, transparentně se stavět proti špatnostem, zachraňovat lidi apod. Je potřeba se hlavně soustředit na to, co máme v našem nitru, co vychází z naší duše. I když je to často neviditelné, je to to nejdůležitější, čím můžeme prospět sami sobě, našemu okolí a ve výsledku i této planetě.

     Když jsem byla pod tím zvýšeným tlakem Světla, tak jsem si totiž uvědomila, že je téměř jedno, co konáte, i když to byla třeba hezká a přínosná činnost. Ale záleží především na tom, v jakém rozpoložení je u toho Vaše duše. 

     Jestliže se spojí vnitřní radost a pozitivní hezké myšlenky s hezkou a prospěšnou činností, tak to je to správné působení. Avšak, pokud se snažíte tvořit něco hezkého, ale jste u toho ve stresu a nervózní, protože například něco nestíháte, kvůli tomu se pak zlobíte na druhé, jste na ně nepříjemní apod., tak to Vaše dílo, ač může navenek působit krásným dojmem, se nezachvívá ve Světle, protože se v tom nezachvíváte Vy. 

     A pokud tedy chceme v budoucnu v tom zvýšeném tlaku obstát tak, abychom se nezhroutili, je potřeba něco se sebou dělat. 

     Nikoliv odhánět každou špatnou myšlenku jako mouchu, ale starat se o ten náš vnitřní krb, ze kterého ty myšlenky vychází. 

     A jak to dělat? Na to si každý musí přijít sám. 

     Podle návodu a rad může pracovat rozum, ale duch pracuje na jiném principu.  

     Nevím, zda budete schopni pochopit niterně, co Vám chci sdělit. Ale možná to někomu alespoň trochu pomůže k zamyšlení nad sílou Světla a uvědomí si, že to neznamená pro nás pouze něco krásného, ale také zvýšený tlak. 

     Obrazně řečeno – je to ta druhá strana mince.

     Nebo si třeba na má slova vzpomenete, až budete ve vnitřní nepohodě, až ve vašem nitru pocítíte negativní emoce a uvědomíte si, že s tímto byste ve Světle neobstáli. 

     Bylo by na Vás nepříjemně tlačeno tak dlouho, dokud by se to ve Vás nezměnilo. A ten očistný tlak připomíná trochu bolestná muka.

     Když ve svém nitru budete cítit radost, nadšení, klid a lásku za všech okolností a v každé situaci, jste na správné cestě. Avšak myslím, že dosáhnout takového trvalého stavu, není vůbec jednoduché. Alespoň ne pro mě. Ale jdu se to učit. Pochopila jsem totiž, že je to potřeba.  

D.M.