* Nesnižoval jsem jiné lidi před ostatními?
* Nešířil jsem o bližních pomluvy, klepy? (Moudrost praví, že v moci jazyka je život i smrt.)
* Nevydal jsem někdy nějaké falešné svědectví nebo nepravdivé prohlášení, které by někoho poškodilo?
* Nepřísahal jsem křivě?
* Nelhal jsem? Přemýšlel jsem někdy nad tím, že pojem „mluviti proti bližnímu svému“ souvisí s pojmem „mluviti k bližnímu svému“? Musím si tedy uvědomit, že při každém lhaní dochází ke křivení pravdy a tím k odchýlení od správné cesty.
* Nepoužívám někdy v komunikaci přetvářku, klam-
né úsměvy, hranou vstřícnost a hranou pozitivitu, faleš, neupřímnost, taktiku mlžení nebo zamlčování?
* Nepoukazuji často v rozhovorech na chyby a nedobré vlastnosti druhých lidí?
* Nestavím někdy nepřítomného člověka do špatného světla dovedně volenými slovy nebo posunky?
* Nevynáším nad druhými své soudy, kritiky, nepasuji se do role soudce?
* Nešířím nelichotivé či intimní zprávy o druhých bez jejich vědomí a souhlasu? Je zde souvztažnost se 7. přikázáním, protože šíření zpráv a pomluv jiným lidem ubližuje, může snížit jejich oblibu či vážnost a oslabit jejich důvěryhodnost, což ve výsledku vždy poškozuje jejich vzájemné mezilidské vztahy.
Na druhou stranu je potřeba si uvědomit, že ve jménu pravdy a spravedlnosti je vždy potřeba vystoupit proti zlu v jakékoliv jeho podobě – varovat jiné proti těm lidem, kteří konají záměrně plánované zlé skutky, aby jiným jakkoliv ublížili, okradli je nebo je zotročili!
* Dokáži vždy stát plně za svým názorem? Mám odvahu ho prezentovat před někým důležitým, nadřízeným, vedoucím nebo i na veřejnosti?
* Neschovávám se za názor obecný nebo za názor někoho jiného, jen abych sám zůstal v ochranném zákrytu?
* Mám odvahu zastat se druhého v případě potřeby a vystoupit na jeho obhajobu a pomoc?
* Mám v sobě pevnost nenechat se strhnout davem nebo většinovým počtem (např. při vyjádření nějaké-ho názoru, hlasování apod…)?
* Lidem je známo, že fyzický útok a ublížení se dají snadněji napravit než útok na duši, která prožívá často utrpení a trýzeň při štvaní, nepravdivých osočeních a pomluvách, při podkopávání její pověsti apod.
* Jsou lidé, kteří nemají slitování ani soucit s dušemi, které jsou jimi trýzněny, štvány a poskvrňovány, jsou chladní a nemilosrdní a neváhají použít křivou přísahu či vyjádřit falešné, nepravdivé svědectví o svém bližním, kterého tím poškodí, mnohdy ho přivedou i do ohrožení ztráty zaměstnání, společenské úcty, života nebo zdraví.
Až jednou tito lidé přejdou po pozemské smrti do záhrobního světa, budou tam bolestně prožívat hluboké opovržení.
Všichni podobní budou spolu shromážděni, aniž by si toho sami přáli nebo tomu mohli zabránit, a to působením Zákona přitažlivosti stejnorodého, který magneticky přitahuje všechno stejnorodé, podobné.
Tam veškerý čas, určený k jejich vývoji, promarní provozováním své hanebné záliby ve snižování, trápení a osočování druhých, čímž budou muset být spolustrženi do rozkladu veškeré hmoty, která bude očištěna od každé nepravosti a od každého jedu, který do ní vnesli lidští duchové.
