* Přemýšlel jsem nad tím, co žene druhé lidi k tomu, aby toužili po tom, co sami nevlastní?

* Kladl jsem si otázku, zda nemám i já někdy takovou tužbu, přání nebo žádost?

* Je to závist, vystupňovaná žádost, ale také to na počátku může být jen smutek a sebelítost, že jsem o něco přišel, co již odešlo, co nevlastním a nemám již možnost toho opětovně dosáhnout.

* Uvědomil jsem si, že předmětem chtíče či/i závisti se mohou stát v podstatě všechny věci – hmotné i nehmotné, ale také i vztahy?

* Mezi nehmotné vlastnictví a dary, které jsou často předmětem závisti, patří např. mládí, zdraví, duševní pohoda, krása, štíhlost, dosažené vzdělání, tituly, talent a nadání k něčemu, šikovnost, obdiv druhých lidí, přirozená autorita, které někdo požívá, silné charakterové vlastnosti, odvaha, čest… Závidět se dá i upřímnost, se kterou je schopen někdo přirozeně jednat, zatímco druhý to prožívá jako těžké téma, které se mu nedaří uskutečňovat. Závist často zle směřuje pro-ti láskyplným, přátelským a harmonicky fungujícím vztahům, které někoho míjí nebo kterých není schopen dosáhnout.

* Znám nebezpečí a důsledky přestoupení tohoto přikázání?

* Vím, že toto nebezpečí spočívá v tom, že se žádostivá závist stává kořenem všeho zla, šíří se zhoub-ně na všechny strany a zasahuje do všeho jednání, až postupně člověka úplně ovládne a strhne k nepředloženým myšlenkám a činům, které zákonitě musí skončit jeho pádem, z něhož se již není schopen nikdy pozvednout?

* Představil jsem si, že často je žádostivá závist na počátku většinou jen obyčejným, neškodným, prostým přáním, z něhož mohou postupně vyrůstat stále další, větší a náročnější přání a touhy, ze kterých se posléze stávají požadavky a chtíče s tím, že člověk není spokojen, dokud jich nedosáhne? Pro dosažení těchto svých žádostí začne používat mnohých nečestných taktik, jako jsou: manipulace, diplomacie, přemlouvání, úplatky, falešné předstírání přátelství či vztahu, vychytralost, podlézavost, lhaní, lstivost… a je ochoten svému cíli obětovat všechen svůj volný čas a dostupné prostředky. Jakmile cíle dosáhne (pokud je jeho cíl dosažitelný), cítí, že jeho naplnění je jenom chvilkové, dočasné, a již za krátkou dobu hledá další cíl, ke kterému by se znovu upnul.

* Zde se velmi jasně ukazuje souvztažnost s 1. přikázáním – lidé se neupínají ke Stvořiteli, ale ke svým pomíjejícím pozemským cílům, za nimiž se pracně pachtí, aby pak nakonec zjistili, že jim dosažení cíle nepřineslo očekávané naplnění a dlouhodobou radost. Začnou proto pociťovat stále větší nenaplněnost a nespokojenost, až se tento stav vystupňuje tak, že jsou již naplněni trvalou nespokojeností, slepou závistí a nenávistí, které jsou většinou spojeny se záští ke všemu a ke všem, kteří jsou šťastní, spokojení, zdraví, kterým fungují vztahy, práce, rodiny, finanční zajištění aj.

* Přemýšlel jsem někdy nad tím, že i státy stojí vůči požadavku poslušnosti k desátému Božímu přikázání? Jak ho jednotlivé národy respektují? Jak ho dodržují? Jak si v tom stojí národ, ve kterém žiji? Vždyť v hanebné dychtivosti usiluje téměř každý pozemský stát o majetek druhého! Avšak jde to i dále! Nejedná se již jen o majetek, ale také o zhoubné a zničující snahy usilovat o svobodu a zdraví druhých, o svébytnost a právo na sebeurčení, přičemž se tyto snahy neštítí ničeho, ani zotročení celých národů, jen aby tím samy sebe vyšvihly k velikosti, moci a k úplné nadvládě nad druhými!

* S vědomím, že věčné Zákony Stvořitele fungují a budou fungovat i nadále v železné spravedlnosti a že i to nejmenší hnutí lidského myšlení a konání nemůže zůstat neodčiněno a vyznít do ztracena, je snadné si představit, kam povede cesta, kterou se lidstvo nyní musí ubírat!

* Lidé si zatím zcela neuvědomují svoje silné pohnutky k nepřístojnostem a mnozí ani netuší, že i je samotné ovládají a ovlivňují nejrůznější žádosti a chtíče, přičemž se nemusí jednat pouze o sexuální stránku nebo druh těchto nízkostí.

* Uvědomil jsem si, že existuje velmi mnoho forem žádostí a závisti, jež sídlí v jednotlivých lidech, tedy i ve mně, jakož i v celých národech? Tyto formy žádostí a závisti jsou spouštěcí a hybnou silou k různým masovým činům s dopadem na velké množství lidí.

* Vím, že důsledkem přestupování tohoto Božího přikázání jsou kolem jedinců navázaná četná hutná, temná a poutající karmická vlákna, do nichž jsou zamotáváni a jimiž jsou spoutáváni ti, kteří toto přikázání nedodržují, posmívají se mu, kolem něho přecházejí lhostejně nebo s opovržlivým posměškem, či se vzpírají jeho přijetí a dodržování?

Všichni ti za to vezmou ve vyrovnání od svého Boha a Pána spravedlivou odplatu!

Kdo z lidí si dokáže představit celé dění, ten dokáže také vytušit, jaký strašlivý soud tím byl vyvolán!

Chaos a zhroucení všeho doposud vybudovaného jsou jen první lehké následky tohoto svévolného, opovážlivého přestupování desátého přikázání!

K lidem přichází jen to, co si sami způsobili!

* Mám ujasněno, že žádostivost po čemkoliv je základem pozdějšího zla, kterého se musím zbavit, jinak mě čeká utrpení a zničení zde na Zemi i na onom světě?

* Uvědomuji si, že musím konečně podle všech přikázání začít žít – v myšlení, v řeči i v konání?

* Kdo v nové říši Boží zde na zemi nebude spokojen s poměry, do kterých se zrodil a v nichž nyní stojí, které mu byly dány ve spravedlnosti následkem jeho celého dosavadního bytí, tím, co vytvořil během svých mnohých životů nejen na Zemi, ale i na onom světě, kdo bude reptat a stěžovat si, tomu nebude dána příležitost k lehkému vykoupení a odstranění břemen starých dluhů, která na něm visí, a současně mu nebude umožněno ještě i duchovně uzrávat, aby našel cestu vzhůru do domova všech svobodných lidských duchů.

Bude postupně poznávat, že ve Stvoření neexistuje žádná libovůle ani náhody, ale že je vše řízeno moudrými, všeprostupujícími a dokonalými Zákony a že každá příčina má svůj následek (tj. každá zasetá myšlenka, slovo nebo čin přinesou po čase svoji spravedlivou sklizeň).

Z tohoto poznání pak vznikne pochopení, že člověk potřebuje pro sebe právě jen to, co prožívá, co má, s kým žije, do jakých poměrů se narodil a co ho v životě obklopuje. Tedy to, co mu bylo darováno jako nejlepší podmínky pro jeho další vývoj.

Z tohoto pochopení pak může teprve vyrůst pokora a pravý dík Stvořiteli za všechno, co má.

Lidé budou prožívat ještě mnohý tvrdý boj o sebe sama, než se budou moci vykoupit z častého přestupování 10. přikázání, kterého se až do této doby mnoho nedbalo, ba co hůře, bylo odsouváno na poslední místo jako nedůležité, jímž se málokterý člověk skutečně poctivě a do hloubky zaobíral!    

* * *

Doslov

Toto dílo vzniklo z lásky ke Stvořiteli a z lásky k lidem, v touze pomoci jim znovu objevit velikou hloub-ku darovaných cenných rad, bez jejichž dodržování se lidský duch nemůže navrátit do Ráje, do života věčného.

Obsah jednotlivých přikázání je nevyčerpatelný a promítá se do těch nejmenších jednotlivostí v každodenním životě, proto ani tento spisek nemůže obsahovat všechny sebezpytující otázky a směry, které jsou zde jen naznačeny a nabídnuty k jejich dalšímu vlastnímu rozvíjení a objevování.

Laskavý čtenář nechť směřuje svůj upřímný dík za možnost rozjímání nad Desaterem k Nejvyššímu, k našemu Stvořiteli a Pánu.